Základní informace
• Právní úprava: § 191 a následující zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).
• Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.
• Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.
PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE
Důležité osobní překážky v práci
Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu trvání důležitých osobních překážek v práci, které zaměstnanci dočasně brání ve výkonu práce z důvodu spočívajících v takových sociálních událostech na straně zaměstnance, jakými jsou:
− jeho dočasná pracovní neschopnost,
− karanténa,
− mateřská nebo rodičovská dovolená,
− doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a doba péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.
Mateřská dovolená
• V souvislosti s péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů (v případě 2 nebo více dětí po dobu 37 týdnů).
• Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely nároku na dovolenou posuzuje jako výkon práce.
• Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské dovolené.
• Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.
Rodičovská dovolená
• Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni či zaměstnanci rodičovskou dovolenou na jejich žádost.
• Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, maximálně do 3 let věku dítěte.
Právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou má též zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů.
Jiné důležité osobní překážky v práci
Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
____________________
Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci se řídí nařízením vlády č. 590/2006 Sb.
1. Vyšetření nebo ošetření
− pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu.
2. Pracovně lékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce
− pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu.
3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
− pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu. .
4. Znemožnění cesty do zaměstnání
− pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému.
5. Svatba
− pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu, náhrada mzdy nebo platu přísluší pouze na 1 den,
− pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.
6. Narození dítěte
pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu:
− s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,
− bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky).
7. Úmrtí
pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na:
− 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
− 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,
− nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
8. Doprovod
pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den:
− s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, rodiče, prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela,
− bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky,
− pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení jednomu z rodinných příslušníků - s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce,
− pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.
9. Pohřeb spoluzaměstnance
− pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu.
10. Přestěhování
− pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny,
− pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele.
11. Vyhledání nového zaměstnání
− pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců,
− ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů,
− pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.
_____________________
Překážky z důvodu obecného zájmu
• Výkon veřejné funkce.
• Výkon občanských povinností.
• Jiné úkony v obecném zájmu.
• Pracovní volno související s brannou povinností.
• Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia.
PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE
Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
Nemůže-li zaměstnanec konat práci:
a) pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin
nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
b) v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelnou událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
Jiné překážky na straně zaměstnavatele
Nemůže-li zaměstnanec konat práci:
− pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelnou událostí, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku,
− pro jiné překážky v případech, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost). Po tuto dobu zaměstnanci přísluší nejméně 60% průměrného výdělku za podmínky, že ohledně této překážky v práci a snížení náhrady mzdy existuje dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. U zaměstnavatele, u něhož odborová organizace nepůsobí, může být dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací nahrazena vnitřním předpisem.
− doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
