Uzavírání podnikové kolektivní smlouvy v situaci, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací

  • Zveřejněno: 26.08.2016

Uzavírání podnikové kolektivní smlouvy, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací, může být v praxi často problematické. Následující informace obsahuje stručný popis právní úpravy a možná řešení.

Základním východiskem je právní úprava obsažená § 24 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podle které je zaměstnavatel povinen o návrhu podnikové kolektivní smlouvy jednat se všemi odborovými organizacemi, které u něho působí s tím, že výsledkem jednání může být pouze:

  1. jedna kolektivní smlouva, kde jednou smluvní stranou bude zaměstnavatel a druhou smluvní stranou všechny odborové organizace, které u zaměstnavatele působí,
  2. více podnikových kolektivních smluv, které budou vymezeny pro odlišné skupiny zaměstnanců zpravidla na územním nebo na profesním principu.

Uzavření více podnikových kolektivních smluv působících u jednoho zaměstnavatele vedle sebe a zahrnujících odlišné skupiny zaměstnanců je možné pouze v případě, že dojde k dohodě jednak mezi odborovými organizacemi, které u zaměstnavatele působí, a následně k dohodě o takovém řešení se zaměstnavatelem.

V praxi je pro zaměstnavatele praktičtější, aby bez ohledu na počet odborových organizací, které u zaměstnavatele působí, byla uzavřena jedna podniková kolektivní smlouva, a to z důvodu, že tím se zaměstnavatel vyhne případnému problému s řešením otázky, zda dodržel povinnost rovného zacházení se všemi svými zaměstnanci tak, jak mu to ukládá § 13 odst. 2 písm. b) zákoníku práce v oblasti kolektivní smlouvou přiznaných práv.

Není možné, za předpokladu, že se odborové organizace mezi sebou nedohodnou uzavřít podnikovou kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají u zaměstnavatele nejvíce členů zaměstnanců. Tato úprava byla v zákoníku práce dříve a byla zrušena. V současné době, kdy je v legislativním procesu tzv. koncepční novela zákoníku práce, požadovali zaměstnavatelé i odbory její navrácení, ale bohužel pro neshodu na straně odborů nedošlo k dohodě a tudíž, nebylo možné v rámci připomínkového řízení návrh zapracovat.    

Pro vlastní jednání je rozhodující, zda návrh podnikové kolektivní smlouvy předkládá zaměstnavatele nebo odborová organizace. Zákoník práce ve svém ustanovení § 24 odst. 2 předpokládá, že odborové organizace mají jednat ve vzájemné shodě. Před jednáním o konkrétním návrhu podnikové kolektivní smlouvy by mělo být mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi vyjasněno, zda budou jednat o jedné podnikové kolektivní smlouvě pro všechny zaměstnance zaměstnavatele nebo zda se všichni dohodnou na tom, že jednání má směřovat k uzavření více podnikových kolektivních smluv pro různé skupiny zaměstnanců, ať již na územním nebo profesním principu.

V případě společného jednání více odborových organizací je možné, aby u vlastního jednání byly zastoupeny všechny odborové organizace nebo pouze některé, které ale budou vybaveny plnou mocí k zastupování ostatních odborových organizací.

Uzavřít podnikovou kolektivní smlouvu může pouze odborová organizace, která má právní subjektivitu (uvedené vyplývá ze stanov odborové organizace, vnějším znakem je existence IČ odborové organizace a uvedené je možné též ověřit z veřejných rejstříků).

Odborovou organizaci by při kolektivním vyjednávání měl zastupovat orgán, který podle stanov jedná jejím jménem nebo funkcionář, případně funkcionáři, kteří odborovou organizaci podle stanov odborové organizace zastupují navenek, případně jiná osoba, ta však pouze na základě plné moci vystavené zastupovanou odborovou organizací.

Zaměstnavatele by měl zastupovat buď přímo statutární orgán nebo zaměstnavatelem pověřený zaměstnanec, který je zmocněn uzavřít za zaměstnavatele podnikovou kolektivní smlouvu, resp. jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích (§ 279 odst. 1 písm. c zákoníku práce)

V praxi je velice nepraktické, pokud případná dohoda stran podléhá dalšímu procesu schvalování u zaměstnavatele i u odborové organizace, neboť tím mohou být případné dohody zcela zmařeny a proces vyjednávání se nepřiměřeně prodlužuje.

Pokud je kolektivní smlouva podepisována zástupcem smluvní strany, který vystupoval na základě plné moci, měla by být plná moc ke kolektivní smlouvě připojena.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 

 

  • Zdroj: ZS CR