Valorizace důchodů k 1. 1. 2016

  • Zveřejněno: 30.11.2015
  • Autor: Ing. Marcela Hříbalová, specialistka úseku odborové práce OS KOVO

Ve Sbírce zákonů, v částce 100, rozeslané 10. 9. 2015, vyšla Vyhláška č. 244/2015 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2016 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2016 a o zvýšení důchodů v roce 2016.

Tato vyhláška uvádí parametry potřebné pro výpočet důchodů v roce 2016. Dále je ve vyhlášce obsažen postup zvýšení důchodů od 1. 1. 2016. V § 4 této vyhlášky se uvádí, že důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2016 se zvyšují s účinností od 1. ledna 2016 (od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2015) tak, že

  • základní výměra důchodu se zvyšuje o 40 Kč měsíčně,
  • procentní výměra důchodu se nezvyšuje.

Zaznamenáváme, že k tomuto „směšně“ nízkému zvýšení důchodů, které se uplatní k 1. 1. 2016, se velmi negativně vyjadřují nejen členové našeho svazu, ale i ostatní občané, a to osobně, prostřednictvím mailové pošty i dopisy. Protože se v těchto hanlivých vyjádřeních objevila i údajná vazba nízké valorizace důchodů a zvýšení mezd prosazovaných odbory, kdy jakoby vinou odborů byla valorizace nízká, chceme situaci uvést na pravou míru.

Od roku 2012 je způsob stanovení výše zvýšení vyplácených důchodů přesně definován zákonem, bez možnosti ovlivnit jeho výši rozhodnutím vlády, a to v § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zatímco před tímto datem vláda mohla určit zvýšení vyšší, než vyplývá z definice, a mnohokrát tak i učinila.

Pravidla zvyšování důchodů § 67 zákona obsahuje následující základní pravidla valorizace důchodů:

  • Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a na růstu mezd. Výpočet růstu cen se provádí z indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem, zjištěných Českým statistickým úřadem.
  • Základní výměry a procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od splátky důchodu splatné v lednu („pravidelný termín“).
  • Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení procentní výměry důchodů, a posledním měsícem tohoto období je srpen kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů.
  • Základní výměry vyplácených důchodů se zvyšují tak, aby výše základní výměry důchodu činila 9 % průměrné mzdy.
  • Procentní výměry vyplácených důchodů se zvýší o tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy.

Výpočet valorizace od 1. 1. 2016

Základní výměry vyplácených důchodů (2 400 Kč v roce 2015) se zvyšují podle § 67 odst. 7 zákona tak, aby výše základní výměry důchodu činila 9 % průměrné mzdy s tím, že se zaokrouhlují na celé desetikoruny směrem nahoru, tj. na 2 440 Kč. Výše zvýšení základní výměry vyplácených důchodů od ledna 2016 tedy činí 40 Kč.

Rozhodným obdobím pro zjišťování růstu cen pro toto zvýšení je podle § 67 odst. 4 písm. a) zákona období, jehož prvním měsícem je září 2014, tj. kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při zvýšení důchodů od ledna 2015, a posledním měsícem tohoto období je srpen 2015.

Výpočet růstu cen se podle § 67 odst. 6 zákona provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem, které činily 123,4 pro srpen 2014 a 123,8 pro srpen 2015. Procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen tedy činil 0,3 % (123,8 : 123,4 = 1,003241).

Pro zjišťování růstu reálné mzdy je podle § 67 odst. 12 zákona období let 2012, 2013 a 2014. Vzhledem k tomu, že při stanovení zvýšení důchodů od ledna 2014 a od ledna 2015 se k růstu reálné mzdy nepřihlíželo, neboť v letech 2012 a 2013 nedošlo k růstu reálné mzdy, je prvním rokem rozhodného období kalendářní rok 2012, tj. kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy (při zvýšení od ledna 2013).

Posledním rokem tohoto období je kalendářní rok 2014, tj. rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Růst reálných mezd se podle § 67 odst. 13 zákona stanoví z výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, který činí 25 093 Kč, výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, který činí 26 357 Kč, a z ročních indexů spotřebitelských cen za domácnosti celkem, které činí 117,1 pro rok 2011 a 123,2 pro rok 2014. Růst reálné mzdy tedy činí -0,2 % ({26 357 : 25 093} : {123,2 : 117,1} = 0,99837), takže v období let 2012 až 2014 nedošlo k růstu, ale k poklesu reálné mzdy.

Vzhledem k tomu, že v uvedeném období je podíl pro stanovení růstu reálné mzdy nižší než 1, nedojde při zvýšení dů chodů od ledna 2016 k zohlednění vývoje reálné mzdy a k růstu reálné mzdy se přihlédne až při tom zvýšení důchodů, při kterém bude tento podíl vyšší než 1.

Procentní výměry vyplácených důchodů se podle § 67 odst. 8 zákona při zvýšení důchodů v pravidelném termínu zvýší o tolik procent, aby u průměrného sta robního důchodu úhrn částky zvýšení zá kladní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen podle odstavce 6 a jedné třetiny růstu reálné mzdy. Vzhledem k tomu, že zohledňovaný růst cen činí 0,3 % a vývoj reálné mzdy se nezohlední, má podle § 67 odst. 8 zákona zvýšení průměrného starobního důchodu činit 0,3 %. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení činila průměrná výše starobních důchodů vyplácených v srpnu 2015 (§ 67 odst. 11 zákona) částku 11 343 Kč (při základní výměře důchodu 2 400 Kč a procentní výměře důchodu 8 943 Kč).

Jak je uvedeno výše, je třeba, aby zvýšení průměrného starobního důchodu činilo 0,3%, tj. 34 Kč (11 343 x 0,003). Vzhledem k tomu, že zvýšení základní výměry důchodu činí 40 Kč, postačí toto zvýšení k naplnění zákonem požadovaného zvýšení o 0,3 % (34 Kč), a proto se procentní výměra důchodů nezvýší.

Částka 40 Kč je tedy odvozena pouze z růstu inflace a z dalšího ustanovení zákona, podle kterého je nutno zvýšit právě základní výměru důchodu.

Zásadní škrty v minulosti

Připomeňme si nedávnou minulost. Dne 27. září 2012 nabyla účinnosti úsporná novela zákona o důchodovém pojištění, a to zákon č. 314/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Do § 67 zákona bylo vloženo následující ustanovení:

Pro zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se však při stanovení růstu cen použije jen jedna třetina procentního přírůstku indexu spotřebitelských cen.

Tato novela měla pak fatální dopad na výši valorizací důchodů hned od 1. 1. 2013 a dále od 1. 1. 2014. Je třeba si uvědomit, že nižší valorizaci prosadila vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 přitom původně navrhoval úplné zmrazení růstu penzí!

Pravidla pro růst penzí přitom stejná vláda naposledy měnila rok předtím. Od roku 2012 skončila možnost vlády přidávat důchodcům při valorizaci více, než je zákonem stanovené minimum. Výsledkem těchto škrtů bylo, že zatímco v roce 2013 se důchody zvedly v průměru o 137 Kč, v lednu 2014 to pak bylo v průměru pouhých 45 Kč.

Částečná náprava pravidel

Od současné vlády důchodci očekávali nápravu právní úpravy a náhradu ztrát, které sníženými valorizacemi utrpěli. Dostalo se jim slibů a na ministerstvu práce byla údajně připravována mimořádná valorizace důchodů v roce 2014, která měla eliminovat vliv zohlednění pouze třetiny růstu cen při valorizacích od ledna 2013 a ledna 2014. Záměry se však kamsi vytratily.

O mimořádné valorizaci se přitom mluvilo už v minulých letech, a to kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty. Nakonec k ní vláda nepřikročila.

Částečná náprava valorizačních pravidel nastala přijetím vyhlášky a změnou zákona. Dne 30. září 2014 byla rozeslána částka 88/2014 Sbírky zákonů, která obsahuje vyhlášku MPSV č. 208/2014 Sb.

Zvýšení důchodů je v této vyhlášce upraveno v následujícím ustanovení:


§ 4 odst. 1 Zvýšení důchodů v roce 2015

Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2015 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2014 tak, že

  • a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 60 Kč měsíčně,
  • b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.

Aby mohl být vydán výše uvedený prováděcí předpis, muselo nejprve předcházet přijetí a vydání novely zákona o důchodovém pojištění. Tato novela vyšla pod č. 183/2014 Sb. Týká § 67 zákona, ve kterém je uveden postup valorizace důchodů.

Novela zrušuje tuto větu: „Pro zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se však při stanovení růstu cen podle věty první použije jen jedna třetina procentního přírůstku indexu spotřebitelských cen.“

Zdánlivě se jedná o nápravu úspor na důchodech, které zavedla do zákona bývalá vláda. Je však třeba si uvědomit, že tyto zásadní úspory byly na poživatelích důchodů v roce 2013 a v roce 2014 již provedeny, a ruší se tedy jen pro rok 2015. Po měsíce medializovaná částka zvýšení 205 Kč u průměrného důchodu od 1. 1. 2015 však bohužel byla záměrně upravena pouze po užitím přechodného ustanovení novely zákona o důchodovém pojištění, čili ustanovením platným pouze pro rok 2015!

Znění přechodného ustanovení (2015) „Při zvýšení důchodů od splátky důchodu splatné v lednu 2015 se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil 1,8 %, pokud by zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů stanovené podle § 67 odst. 8 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bylo nižší.“

Tato částka byla tehdy výsledkem politických jednání a u běžného poživatele důchodu většinou vzbudila dojem, že při obdobném vývoji cen a mezd v dalších letech budou jejich důchody valorizovány podobnou částkou. Kdyby tedy vláda v dalších letech chtěla důchodcům „přidat“ opět o něco více, než vyplývá z výpočtu dle § 67 zákona, muselo by nejprve včas dojít k další novele tohoto paragrafu, k čemuž ovšem nedošlo.

Již koncem roku 2014 jsme v časopise KOVÁK upozornili, že tato potřebná novelizace § 67 zákona bude stěží přijata a že tedy v případě pokračování trendu nízkých hodnot inflace v následujících letech můžeme očekávat i patřičně nízké hodnoty valorizace důchodů.

Jinými slovy tím, že zákon po poslední novelizaci stanovuje v § 67 valorizaci v určené vypočtené výši a neuvádí tuto výši jako nejnižší (přesto že to bylo součástí vládního návrhu a odbory tuto skutečnost v připomínkovém řízení kladně vyzdvihly), neumožnil vládě od roku 2016 stanovit případně i vyšší zvýšení. Tím má od roku 2016 vláda alibi, aby nemohla, a tedy nemusela ovlivňovat potřeby harmonického vývoje důchodového systému, zejména přiměřený vývoj relace průměrného důchodu k průměrné mzdě, reálné hodnoty důchodů k reálným mzdám.

Nyní, kdy již je valorizace důchodů o 40 Kč měsíčně tzv. ve Sbírce, vláda „zachraňuje situaci“ neustále se měnícími přísliby jednorázové částky, která měla být vyplacena původně všem důchodcům ještě v roce 2015, avšak „sklouzává“ do roku 2016. Tato jednorázová částka má být určena samostatným zákonem, její výše má činit 1200 Kč. Zákon je nyní projednáván v Senátu PČR.

Podle nejnovějších zpráv z října letošního roku sledujeme, že koalice nyní údajně plánuje prosadit opatření, které by vládě umožnilo navyšovat důchody i nad rámec zákonné valorizace (ta činí v současnosti, jak bylo již výše uvedeno, nárůst cen a třetinu růstu reálných mezd).

Závěr:

Zohlednit je třeba také spotřební koš u důchodců, u nichž figurují výrazněji náklady na bydlení, základní potraviny a na zdravotní péči (doplatky na léky). Kromě kompenzace propadu z let 2013–14 a nyní 2016 je na místě zvažovat i valorizační schéma, které by zohlednilo spotřební koš seniorů.

Problémem se také stává nízká reálná kupní síla našich důchodů. Domácnosti důchodců se řadí mezi silně sociálně ohrožené skupiny. Nejvíce jsou ohrožené chudobou ženy seniorky, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem jsou obvyklé nižší mzdy a kratší doba pojištění (které jsou základem pro výpočet důchodu), druhým je vyšší délka dožití a s ní častěji spojený život v jednočlenné důchodcovské domácnosti.Dlouhodobě se zhoršuje i tzv. „náhradový poměr“, tedy relace mezi průměrným důchodem  a průměrnou hrubou mzdou: v roce 1989 činil padesát, v roce 2000 už jen pětačtyřicet až dnes se pohybuje kolem čtyřicetitří procent.

Požadujeme tedy urychlené předložení novelizace ustanovení § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tak, aby vláda mohla mít možnost zvýšit důchody dokonce i tehdy, kdy reálné mzdy ani ceny neporostou. Současně požadujeme zachovat v zákoně i minimální částku valorizace důchodů.

 

 

  • Zdroj: oskovo.cz, Kovák