Komise vydala druhou zprávu o stavu energetické unie

  • Zveřejněno: 01.02.2017
Komise vydala druhou zprávu o stavu energetické unie:

 

  • Energetická unie hraje důležitou roli v modernizaci celé ekonomiky
  • Je důležité posílit její zahraniční dimenzi
  • Dva cíle už jsou dosažené: cíl pro rok 2020 ohledně konečné spotřeby energie, a emise skleníkových plynů (ty byly v r. 2014 o 22 % nižší než v r. 1990)
  • Cíl ohledně podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě je na dosah: v roce 2014 dosahoval 16 %
  • Obnovitelná energie přitahuje víc investic než řada jiných odvětví, má v EU roční obrat 144 miliard eur a dává práci více než milionu lidí
  • Ve srovnání s fosilními palivy už je nákladově konkurenceschopná a někdy i levnější než z fosilních paliv
  • Daří se rušit vazbu mezi hospodářským růstem EU a zvyšováním emisí CO2 – mezi 1990-2015 se HDP v EU zvýšil o 50 % a emise snížily o 22 %
  • Místopředseda Komise Šefčovič zahajuje 3. února turné po členských státech věnované energetické unii.
Druhá zpráva o stavu energetické unie ukazuje, že modernizace hospodářství EU a přechod na nízkouhlíkové hospodářství se stávají realitou.
Evropa je na nejlepší cestě k dosažení cílů, které si vymezila pro rok 2020, a to jak z hlediska emisí skleníkových plynů či energetické účinnosti, tak pokud jde o obnovitelnou energii. Komise chce tento proces dále podpořit, a proto dnes oznámila zahájení nového turné věnované energetické unii.
V souladu se svým závazkem informovat každoročně o stavu energetické unie dnes Evropská komise zveřejňuje svou druhou zprávu o jejím stavu. Ta se zabývá pokrokem dosaženým od zveřejnění první zprávy o stavu energetické unie v listopadu 2015. Tyto zprávy jsou hlavním prvkem monitoringu provádění této klíčové priority Junckerovy Komise.
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii, k tomu uvedl: „Energetická unie se netýká výlučně energetiky a klimatu. Jejím účelem je uspíšit zásadní modernizaci celé evropské ekonomiky, tak aby byla nízkouhlíková a účinná z hlediska energie i zdrojů, a to sociálně spravedlivým způsobem. Měli bychom posílit také externí rozměr energetické unie, a zvýraznit tak vedoucí postavení EU v celosvětovém měřítku. Jelikož byla již předložena převážná většina příslušných legislativních návrhů, měl by být rok 2017 rokem provádění. A právě to se budu snažit vysvětlovat ve všech členských státech během nového turné věnovaného energetické unii, které zahájím 3. února.“
Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, prohlásil: „Evropa je na nejlepší cestě splnit své cíle pro rok 2020 v oblasti klimatu a energetiky. Navzdory současné nejisté geopolitické situaci pokračuje v přechodu na čistou energii a nehledá žádné náhradní řešení. A fakta mluví za sebe: obnovitelná energie je nyní ve srovnání s fosilními palivy nákladově konkurenceschopná, a někdy dokonce i levnější, v celé Evropě dává práci více než jednomu milionu lidí, přitahuje více investic než řada jiných odvětví a objem našeho dovozu fosilních paliv se díky ní snížil o 16 miliard eur. Evropa se spolu se svými partnery snaží udávat směr globálnímu snažení o udržitelnější a konkurenceschopnější ekonomiku, a proto je nyní třeba v tomto úsilí pokračovat.“
Od zveřejnění první zprávy o stavu energetické unie došlo k dalšímu rozvoji a zesílení několika stávajících trendů typických pro přechod EU na nízkouhlíkové hospodářství. Komise bude provádět další hloubkové analýzy politik členských států, k čemuž bude v průběhu celého roku 2017 využívat nové turné věnované energetické unii.
Rok 2016 byl pro energetickou unii rokem, kdy byla vize nastíněná v rámcové strategii pro energetickou unii přetavena do podoby různých legislativních i nelegislativních iniciativ. Konkrétně se pak realizovala především v balíčku nazvaném „Čistá energie pro všechny Evropany“, který byl představen 30. listopadu 2016.
EU jako celek si i nadále vedla dobře při plnění cílů energetické unie, zejména energetických a klimatických cílů pro rok 2020 (viz MEMO/17/162 a MEMO/17/163). Cíl pro rok 2020 týkající se konečné spotřeby energie již dokonce splnila. To samé platí i pro emise skleníkových plynů: v roce 2015 byly emise skleníkových plynů v EU o 22 % nižší než v roce 1990. EU má nakročeno rovněž k dosažení cíle v oblasti obnovitelných zdrojů – podle údajů za rok 2014 jejich podíl na hrubé konečné spotřebě energie dosahoval 16 %. Dalším významným trendem je pokračující úspěšné rušení vazby mezi hospodářským růstem EU a zvyšováním emisí skleníkových plynů. V letech 1990–2015 se celkový HDP EU zvýšil o 50 % a současně došlo k souhrnnému snížení emisí o 22 %.
Navíc díky tomu, že EU bezodkladně ratifikovala Pařížskou dohodu z prosince 2015, mohla tato bezprecedentní univerzální a právně závazná klimatická dohoda 4. listopadu 2016 vstoupit v platnost.
V proměnlivém geopolitickém prostředí je úspěšné dotvoření energetické unie nezbytné pro ochranu dlouhodobých hospodářských zájmů EU a blahobytu Evropanů. Proto se v posledních měsících práce na energetické unii ještě více soustřeďovala na energetickou diplomacii, jejímž cílem je posílení bezpečnosti dodávek energie, rozšíření vývozu evropských nízkouhlíkových technologií a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu EU.
V roce 2016 Komise představila také Evropskou strategii pro nízkoemisní mobilitu, jejíž cíl je jednoznačný: snížit emise skleníkových plynů z dopravy do roku 2050 o celých 60 % v porovnání s rokem 1990 a nekompromisně směřovat k jejich úplnému odstranění, avšak současně zajistit mobilitu osob a zboží a také globální konektivitu.