Zaměstnavatel odmítá uzavření kolektivní smlouvy s odůvodněním, že firma nemá dostatek peněz na uhrazení benefitů a že přednostně je nutné investovat do rozvoje firmy, protože to garantuje práci. Jak je možné toto tvrzení ověřit a zjistit, zda zaměstnavatel má pravdu?
Kolektivní vyjednávání mnohdy ztroskotává na tvrzení majitele či managementu, že firma nemá peníze, aby mohla zvyšovat mzdy a garantovat výplatu benefitů plynoucích z kolektivní smlouvy. Svá tvrzení opírají o výstupy z účetnictví a říkají, že firma je ve ztrátě a že negeneruje žádný, nebo dostatečný zisk na to, aby mohla splnit požadavky zástupců zaměstnanců. Fakt, že firma tvoří zisk, ale v praxi neznamená automatický dostatek disponibilních finančních prostředků, tzv. cash, a naopak firma může disponovat dostatkem finančních zdrojů a přitom krátkodobě negeneruje účetní zisk. Znalost finanční situace firmy vylepšuje vyjednávací pozici zástupců zaměstnanců a posiluje jejich schopnost argumentace.
Moderní přístupy v řízení a správě firmy posilují pozici vlastníka, majíce oporu v zákoně. Po zrušení obchodního zákoníku zákon o obchodních korporacích umožňuje vyplácet zisk či podíly na něm, dokonce i zálohy na podíly v neomezené výši, s výhradou, že taková výplata ne-smí přivodit úpadek. Tento požadavek zákona mohou zástupci zaměstnavatele uvést jako argument, kterým odmítnou požadavky zástupců zaměstnanců. Zákon neukládá povinnost majitelům podělit se o část zisku se zaměstnanci, takže pokud se tak stane, je to důsledek schopnosti zástupců zaměstnanců vyjednat co nejlepší podmínky a zakotvit je v kolektivní smlouvě.
Problém spočívá v tom, že nejde ani tak o zisk, jako o skutečnost, jestli má podnik peníze, či nikoliv. Jak je tedy možné zjistit, jestli firma má dostatek peněz a jestli v souladu se zákonem může vyplácet benefity a přitom nebyla ohrožena její další existence? Odpověď na takovou otázku poskytuje účetní výkaz Přehled o peněžních tocích, který v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. je součástí účetní uzávěrky a který lze v souladu s ustanovením zákoníku práce § 287 odst. 2 písmeno a) od zaměstnavatele požadovat.
Peněžní toky podniku, ze kterých lze zjistit skutečný benefit majitele ve formě skutečných příjmů, na rozdíl od účetního zisku integrují pouze položky – finanční částky, které skutečně byly přijaty, resp. zaplaceny za dané období. Z pohybu peněz, které lze vysledovat ve výkazu o peněžních tocích, je patrné, kolik peněz do podniku plyne z provozu, kolik bylo využito na obnovu a investice a kolik zbylo na platby v oblasti finanční.
Kladný převis peněz plynoucích z provozu nad výdaji spojenými s obnovou a investicemi tvoří tzv. volný peněžní tok, který je k dispozici podniku ke krytí výdajů ve finanční oblasti. Součástí finančních výdajů jsou například úroky, splátka úvěrů, ale i výplata podílů vlastníků. V praxi může nastat situace, že volný peněžní tok je záporný a podnik nemá peníze na financování základních potřeb. Pokud je tento nedostatek přechodný, je možné to řešit půjčkou ve formě úvěrů. Pokud by stav, že podnik nemá peníze, byl trvalého charakteru a je to důsledek špatného hospodaření, je nutno přikročit k restrukturalizaci, či přesněji k revitalizaci, jak je umožňuje právní úprava. V prvním i druhém případě představuje volný peněžní tok tzv. ekonomický zisk, který představuje přírůstek hodnoty vlastníka plynoucí z podnikání a je základem pro vyjádření přidané hodnoty vlastníka a stanovení výše, kterou lze z podnikání vyplatit, při zachování zásady, kterou vyžaduje zákon.
Tento ekonomický zisk, a tedy přidaná hodnota majitelů, pokud je kladná, indikuje výši nově generovaných finančních zdrojů plynoucích do podniku z podnikání a v takovém případě tvrzení, že podnik nemá finance pro financování případných benefitů plynoucích z připravované kolektivní smlouvy, není pravdivé.
