Koncem července letošního roku vešla v účinnost novela zákona o zaměstnanosti č. 235/2004 Sb., která přináší řadu změn, které se dotknou jak evidovaných uchazečů o zaměstnání, tak hlavně agentur práce a dalších zaměstnavatelů. Část nové úpravy, která se týká agenturního zaměstnávání a boje proti nelegálnímu zaměstnávání, je výsledkem dlouhodobých snah odborů narovnat podmínky v této oblasti a přispět k odstranění sociálního a mzdového dumpingu.
Vzhledem k rozsáhlosti nových úprav, které byly zakotveny do stávajícího zákona o zaměstnanosti zákonem č. 206/2017 Sb., se zaměřím na hlavní změny.
Evidovaných uchazečů o zaměstnání se dotkne úprava podmínek tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy již toto zaměstnání nebude možné vykonávat na základě dohody o provedení práce.
Uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce se dotkne zcela nová úprava pro případy, kdy v době evidence na úřadu práce budou, vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, neschopni pracovat.
Pro tyto případy se zavádí nový termín – režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání. Potvrzení budou vydávat lékaři na předepsaných tiskopisech a takto „uznaný“ uchazeč o zamětnání bude mít povinnost dodržovat režim spočívající v povinnosti zdržovat se v místě pobytu uvedené v potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Úřady práce budou oprávněny provádět kontroly dodržování těchto povinností a ukládat sankce.
Agenturní zaměstnávání je nově upraveno a došlo k přijetí opatření, které má zamezit nelegálnímu zaměstnávání osob a zastřenému zprostředkování.
Nově se zavádí pro agentury práce tzv. kauce ve výši 500 000 Kč, kterou je agentura práce, jež splní podmínky pro získání povolení, povinna složit a deponovat na zvláštním účtu generálního ředitelství úřadu práce. Zpřísněny jsou také podmínky pro získání povolení pro tyto agentury práce. Žádost o povolení bude posuzovat zvláštní komise a povolení bude vydáváno nejprve na tři roky a při prodloužení na dobu neurčitou. Již také nebude možné mít v jedné osobě odpovědného zástupce pro větší počet agentur. Odpovědným zástupcem bude muset být osoba potřebné kvalifikace v pracovním poměru k agentuře práce s pracovní dobou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Novela dále upravila i ukládané sankce za porušení povinností.
Dále je nutno poukázat na novou definici zastřeného zprostředkování, kterým se někteří podnikatelé snaží obcházet předepsané povinnosti vztahující se k agenturnímu zaměstnávání. Jedná se zejména o využívání smluv o dílo, účelová družstva a podobné praktiky, které způsobují nemalé úniky prostředků v odvodech státu, ale i ožebračování takto zaměstnávaných osob. K tomuto zastřenému zprostředkování je stanovena nová sankce, a to pokuta ve výši až 5 milionů korun. Poslaneckým návrhem došlo, před hlasování o návrhu zákona, ke změně ustanovení, kterým bylo agenturám práce zakázáno zaměstnávat občany z třetích zemí. Proti tomuto ustanovení se postavilo jak MPSV, tak odbory.
Tato úprava se z pohledu odborů nepodařila a je možné, že trh práce tak bude „zaplaven“ občany třetích zemí. Částečným opatřením k regulaci je to, že úřady práce budou vydávat těmto osobám povolení po tzv. testu trhu práce.
V souvislosti s obcházením, zejména daňových zákonů, byla tímto zákonem přijata i novela zákoníku práce, která má zabránit případům, kdy jednoho zaměstnance přiděluje několik „spřátelených“ agentur práce k jednomu zamětnavateli na práci malého rozsahu.
Dochází k tomu například, když zamětnanec u jednoho zamětnavatele pracuje v jeden den pro tři agentury a od každé pobírá tak nízký příjem, který nezakládá povinnost placení odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Agentura práce tím šetří náklady, ale zaměstnanec není v konečném důsledku pojištěn.
Tato nová úprava byla vtělena do nového ustanovení § 307b zákoníku práce. Novela zákona o zamětnanosti se dotkla dalších oblastí Zejména doplnila a upravila podmíky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pro náhradní plnění těchto povinností zaměstnavateli a určení povinnosti v této oblasti i pro služební úřady a ozbrojené sbory.
V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti novela umožňuje prodloužení poskytování příspěvků na zřízení společensky účelného pracovního místa až na 24 měsíců.
Novela obsahuje rovněž změny a doplnění dalších zákonů a v této souvislosti je třeba zdůraznit doplnění zákona o inspekci práce č. 251/2005 Sb., kde byla zakotvena možnost udělovat sankce orgány inspekce práce na úseku soukromí a osobních práv zaměstnanců.
Podle staré právní úpravy dosud nebylo možné ukládat sankce při zjištění narušení soukromí zaměstnanců na pracovištích, neinformování o provádění a rozsahu kontroly zaměstnanců či vyžadování informací od zaměstnanců, které nesouvisejí s výkonem práce a základním pracovněprávním vztahem. Při zjištění porušení předpisů zaměstnavatelem mohly orgány inspekce práce až dosud pouze konstatovat porušení a požadovat nápravu. Po přijetí novely už orgány inspekce mohou udělit pokuty, a to až do výše jednoho milionu korun. V souvislosti s úpravou agenturního zaměstnávání byly do zákona o inspekci práce začleněny další skutkové podstaty přestupků a správních deliktů a při porušení právních předpisů v oblasti agenturního zaměstnávání hrozí pachatelům pokuty až do výše jednoho milionu korun.
Závěrem je třeba vyzdvihnout poslední důležitou změnu v právní úpravě na úseku ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Tuto oblast upravuje zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, který byl doplněn zejména v oblastech lhůt pro uveřejňování informací na úřední desce Úřadu práce ČR.
V odůvodněných případech může vláda vydáním nařízení prodloužit rozhodné období a lhůtu pro podávání žádostí na výplatu dlužných mzdových nároků. Jedná se o reakci na řešení případů velkých krachujících firem v ČR.
