Je nějak stanoveno, co to znamená „směnnost“, kolik je potřeba minimálně nočních, abych mohla pobírat příplatek za směnnost? Aby zaměstnavatel uznal směnový příspěvek, musí se odsloužit minimálně 3 noční?
Vaše otázka obsahuje několik nepřesností, které jsou bezvýznamné jen zdánlivě. Bohužel takové a podobné nepřesnosti se objevují už i v právních předpisech a situaci i výklad značně komplikují.
Od 1. července byl pro některé zdravotnické pracovníky zaveden nový příplatek, tzv. za směnnost.
Příplatek je určen pro ty pracovníky, kteří vykonávají nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu a soustavně poskytují zdravotní služby střídavě ve třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. Tak hovoří nový bod 10 ve skupině I. přílohy č.7 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.
Ponechám nyní stranou vymezení pracovníků a budu se soustředit pouze na definici „směnnosti“.
Zaměstnavatel tedy neuznává příspěvek, ale určuje příplatek, respektive jeho výši. Zákoník práce i nařízení vlády naprosto jasně říkají, že zaměstnanci při splnění stanovených podmínek příplatek přísluší. Co zaměstnavatel určuje, je výše tohoto příplatku.
Zaměstnavatel určí zaměstnanci výši příplatku v rámci rozpětí stanoveného pro skupinu s pracovními podmínkami, ve kterých zaměstnanec soustavně vykonává práci. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví zákoník práce a právní předpisy vydané k jeho provedení. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci platový výměr, který musí být písemný a je povinen v něm uvést údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu.
Ve vztahu ke směnám je příplatek určen pro pracovníky ve třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. Připomeňme, že směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.
Zákoník práce pak zná pracovní režim a provoz.
- Třísměnným pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
- Nepřetržitým pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
- Nepřetržitým provozem je provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu.
Od nepřesností a nesouladu zákoníku práce a nařízení vlády odhlédnu.
Všem, kdo splňují uvedené podmínky, zaměstnavatel jen určí výši příplatku, nic neuznává, žádný počet směn nepočítá, neposuzuje, zda někdo v daném měsíci odpracoval nebo neodpracoval nějaký počet směn, natož nočních – to není důležité, protože zaměstnanec nijak nemůže počet směn ovlivnit, předem stanovený rozvrh pracovních směn dostává od zaměstnavatele a může se stát, že v některém měsíci ani žádnou noční směnu nebude mít naplánovánu nebo i když ji naplánovánu mít bude, nakonec ji neodpracuje; z nejrůznějších důvodů, jako jakoukoli jinou směnu. I přesto ale stále zůstává tím, kdo pracuje ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním/provozním režimu.
Zákoník práce určuje nepřekročitelnou délku stanovené týdenní pracovní doby. U zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí 37,5 hodiny týdně. To může být dobrým vodítkem při posuzování toho, kdo je a kdo není zaměstnancem, který soustavně poskytuje zdravotní služby střídavě ve třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu.
Zjednodušeně řečeno: ten, kdo má stanovenou týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny týdně. To samozřejmě vylučuje ty, kteří pracují v jedno- nebo dvousměnném pracovním režimu (40 nebo 38,75 hodin týdně) a z vážných provozních důvodů, výjimečně, by jim zaměstnavatel nařídil nebo dohodl se na odpracování noční směny nad rámec rozvrhu jejich směn. V tomto případě se nejedná o třísměnný ani nepřetržitý pracovní režim, i kdyby těch výjimečných nočních bylo třeba 5.
Podle metodiky Ministerstva zdravotnictví pro žadatele o poskytnutí státní dotace v rámci dotačního programu „ke stabilizaci vybraných zdravotnických nelékařských pracovníků ve směnném provozu“ „na zvýšení zvláštního příplatku k platu za práce vykonávané střídavě ve třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu nebo analogické zvýšení mzdy“ je tato dotace na financování zvýšení odměňování příslušných zaměstnavatelů u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče výhradně účelová a lze ji použít pouze na krytí nákladů na zvýšení zvláštního příplatku nebo analogické zvýšení mzdy, a to pouze v případě, „pokud byl příslušnému zaměstnanci navýšen zvláštní příplatek k platu nebo analogicky zvýšena mzda o nejméně 2000 hrubého měsíčně“.
Tato změna musí být účinná ve všech měsících, na které je/byla dotace žádána. Zaměstnanec nesmí být v souvislosti s přiznáním tohoto zvýšeného zvláštního příplatku krácen v jiných složkách platu nebo mzdy. V takovém případě by byla povinnost žadatele (ne zaměstnance!) vrátit příslušnou část přidělené dotace. Každému zaměstnanci, na jehož zvýšení zvláštního příplatku nebo analogické zvýšení mzdy byla obdržena dotace, musí být zvýšený příplatek nebo analogicky zvýšená mzda (o 2000 Kč hrubého měsíčně) skutečně vyplacena. V případě nevyplacení vzniká příjemci dotace (ne zaměstnanci!) povinnost nespotřebovanou část dotace vrátit. Správnost použití poskytnuté dotace podléhá kontrole Ministerstva zdravotnictví, finančních orgánů státu, Nejvyššího kontrolního úřadu a Ministerstva financí.
