Jedním z pracovních týmů, které jsou ustaveny při Radě hospodářské a sociální dohody ČR je od prosince 2013 Pacovní tým pro nestátní neziskové organizace. V jeho čele stojí Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA, prezident Unie zaměstnavatelských svazů České republiky. Prostřednictvím tohoto týmu jsou diskutovány mezi zástupci státu, zaměstnavatelů a zaměstnanců aktuální problémy, které trápí neziskové organizace v České republice. V tomto krátkém článku si Vás dovolujeme seznámit s některými tématy, která byla v poslední době na pořadu jednání.
Nový občanský zákoník zásadním způsobem zasáhl do prostoru, které vyplňují neziskové organizace. Jednou z oblastí, které se to týká, je proces zakládání tzv. ústavů podle nového občanského zákona. První zásadní problém je nejednotnost rozhodovací praxe soudů, v některých případech dokonce i v rámci jednoho soudu. Zástupci nestátních neziskových organizací bojují za co nejméně administrativně složitý proces. Jak příklad můžeme uvést požadavek, aby u zápisu změn nebylo potřeba notářského zápisu. Zástupci Ministerstva spravedlnosti se bohužel domnívají, že podle platné legislativy při zápisu u změn je notářský zápis vyžadován. Pro další pokračování diskuse je ovšem potřeba dané postupy a jejich legislativní úpravu důkladně analyzovat, k čemuž se zástupci Ministerstva spravedlnosti přihlásili. Snaha o zjednodušení tohoto procesu tak bude pokračovat na některém z dalších pracovních týmů.
Spolkový život v České republice komplikuje také nejasná právní úprava týkající se pobočních spolků. Zejména u spolků, které mají množství pobočných spolků v řádu stovek i tisíců, představa na hromadný zápis změn u většiny z nich děsí vedení hlavních spolků napříč republikou. Podle platné legislativy musí totiž návrh na změnu zápisu podat hlavní spolek. Velení takového spolku, jako je pro příklad Spolek dobrovolných hasičů, by v případě potřeby změny u většiny pobočných spolků, přestalo s pravděpodobností blížící se jistotě fungovat. I když se nabízí možnost využít §11 Rejstříkového zákona, kdy podání návrhu po 15 denní nečinnosti hlavního spolku pobočný spolek může podat návrh sám, je ale jasné, že to není řešení ideální. Lepší, byť spojené s administrativou, je řešení, kdy hlavní spolek zmocní pobočný spolek a ten pak případné změny provádí na základě plné moci. Zde bychom doporučovali zmocnění nejlépe generální, aby byla administrativní zátěž spojená s vydáním plné moci minimalizována. Konečné vyřešení tohoto problému, jak se v diskusi potvrdilo, může přinést pouze novelizace příslušných právních předpisů.
V této souvislosti se také diskutovala neodůvodnitelná zátěž těchto organizací, které musí opakovaně dokládat stanovy hlavního spolku (vždy v papírové podobě). Přitom tyto stanovy již má rejstříkový soud uloženy u hlavního spolku a k dispozici. Určitou úlevu by mohlo přinést akceptování digitální kopie. I zde ovšem tuto změnu lze docílit pouze novelou legislativy.
Bylo by ovšem nesprávné představovat si jednání pracovního týmu jako kolbiště. Je tomu většinou naopak. Zaměstnavatelé i zaměstnanci neziskového sektoru nejen vznášejí dotazy a požadavky, ale také pomáhají úředníkům jednotlivých resortů získávat důležitá data pro řádné analýzy celého sektoru. Tak se stane i v tomto případě.
Na pořadu jednání se dostala také problematika prodlení s vyřizováním případného omezení svéprávnosti u osob, které se dosažením 18 let věku stávají svéprávnými, ale nejsou s to jednat v úředním styku, podepisovat, či vyhodnotit důsledky svých závazků. Ocitají se tak bez ochrany, které by se jim mohlo prostřednictvím omezení svéprávnosti dostat. Důvody, které z diskuse vyplynuly, se dají shrnout do následujícího zjištění. Soudy, které mají rozhodovat kompetentně a rychle jsou přetíženy mnoha agendami. Vedle šíře agend k tomu také přispívá i praxe některých správních orgánů, které pro své správní rozhodování preferují omezování svéprávnosti osob, a to i v případech, kdy by se řízení dalo vést jinou cestou. Rychlosti soudního řízení nepřidají také nekvalitní znalecké posudky odrážející neznalost aktuálního stavu legislativy. A výsledek? Napříč Českou republikou můžeme v obdobných případech nalézt naprosto rozdílné soudní rozhodnutí. Nepřekvapí, že i v rámci kraje jednotlivé senáty rozhodují rozdílně.
Pracovní tým ve snaze přispět k řešení požádal zástupce resortů, aby ověřili, že organizace v jejich gescích nejsou metodicky vedeny v ke snaze docílit u klientů omezení svéprávnosti a to pouze z důvodu potřeb příslušných správních řízení.
Na závěr jedno konstatování. Některé problémy, které jsou diskutovány, mají v praxi svá řešení dosažitelná v rámci nového občanského zákoníku. Ta řešení jsou nové instituty NOZ. Bohužel je zatím neumíme uvést do praxe. Příkladem je možnost zastoupení členem domácnosti. Snad se to i s přispěním tripartitního dialogu podaří zlepšit.
