Lidé u nás logicky očekávají, že od loňských říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, u nás vznikne nová vláda ČR, která dostane důvěru od většiny poslanců a bude vládnout ku prospěchu České republiky.
Nicméně, první vláda, která vznikla na základě výsledků voleb, tuto důvěru od poslanců nezískala, a přesto musela téměř tři čtvrtě roku řídit správu této země. O tom, jak se jí to dařilo z hlediska potřeb řadových občanů, jsme hovořili s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou.
*V září má vláda ČR předložit do konce září do Poslanecké sněmovny k projednání a schválení návrh státního rozpočtu na rok 2019. Za pár dní jsme již v červenci a vláda by měla se sestavováním návrhu rozpočtu asi nabrat vyšší obrátky. Jak to vidí odbory?
Události posledních dnů naznačují, že by konečně mohla vzniknout nová vláda ČR, která by v červenci získala důvěru Poslanecké sněmovny. Pevně v to doufám! Právě ona by měla být tou, která návrh státního rozpočtu na rok 2019 předloží do konce září do Poslanecké sněmovny k projednání a ke schválení. Zatím je skutečnost taková, že současná vláda ČR schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2019 19. června. Ten počítá s celkovými příjmy 1.431,6 mld. Kč, výdaji 1.481,6 mld. Kč, tedy saldem ve výši minus 50 mld. Kč. Pokud jde o sestavování návrhu státního rozpočtu, tak, pokud vím, návrh je zhruba ze dvou třetin již připraven a projednán. Takže zbývá, během letních měsíců projednat a připravit zbývající třetinu. Myslím si, že je na čase, aby se této záležitosti rychle uchopila nová vláda ČR, která by měla dostat důvěru Poslanecké sněmovny, aby při přípravě této zbývající třetiny návrhu státního rozpočtu nedošlo k různým zdržením, případně i sporům o některá ustanovení návrhu zákona, které by se poté negativně projevily v celém procesu přípravy návrhu státního rozpočtu. Mimochodem, svým způsobem je to i výzva pro příslušné státní činitele a také státní úředníky, aby v přípravě tohoto zásadního materiálu pokročili.
*Pro vás, pro odbory, jde v tomto případě o zásadní věc, vždyť v návrhu státního rozpočtu na rok 2019 by měla vláda ČR zohlednit požadavky odborů na růst minimální mzdy, mzdových tarifů ve veřejném sektoru, růstu důchodů a zavedení karenční doby…
Odbory navrhují zvýšení minimální mzdy o 1500,- Kč na 13.700 Kč, zatímco představitelé vlády ČR hovoří o navýšení o 1000 Kč, přičemž zaměstnavatelé jsou odhodláni připustit navýšení minimální mzdy jen o 800,- Kč.
Jako odbory, jsem toho názoru, že náš návrh na zvýšení minimální mzdy o 1500,- Kč od ledna 2019 e naprosto reálný. Vždyť jde o ekonomické schopnosti České republiky. Ekonomika jde zatím nadále vzhůru. České HDP se v přepočtu na obyvatele dostalo v loňském roce na úroveň 90 % průměru EU. Přitom, ve srovnání s výší mezd v EU, jsou mzdy u nás ve výši 30 % vůči EU. Když vezmete statistické srovnání, jsme na sedmém místě od spodu, přičemž na úplném chvostu jsou mj. Bulhaři a Rumuni. Sousední Slováci jsou nad námi, obdobně jsou na tom například i Slovinci. Mimochodem, i v sousedním Rakousku se nyní diskutuje o možnosti zavedení celostátní minimální mzdy. Jak znám rakouské poměry, s největší pravděpodobností, to asi projde. To je prostě vývoj ve společnosti!
Jenom připomenu, že bývalá vláda Bohuslava Sobotky měla ve vládním prohlášení, že by minimální mzda měla činit 40 % průměrné mzdy. Přitom řada odborových svazů v EU požaduje zvýšení minimální mzdy na 50 % průměrné mzdy a to by, podle našeho názoru, měl být i náš cíl do budoucna. Vždyť minimální mzda výrazně pomáhá růstu české ekonomiky, neboť se se tímto okamžikem zvyšuje kupní síla těch našich občanů, kteří by byli jinak placeni hůře. Tím, že si lidé kupují zboží, roste výroba. Navíc, vzdalují se tím i nebezpečí exekucí. Nezbývá než se zeptat vlády ČR, proč by to lidé neměli dostat?
Podle našeho názoru, ano!
*Nejde jen o minimální mzdu, ale růst mzdových tarifů ve veřejném sektoru, co jste jako odbory v posledních měsících při jednání s vládou ČR prosazovali…
Máte v tomto pravdu! Pokud jde o růst minimální mzdy a mzdových tarifů ve veřejném sektoru, tak jsme se zatím s vládou ČR nedohodli. Pro učitele jsme požadovali zvýšení mzdových tarifů o 15 % a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru zvýšení tarifů až o 10 %, a to od října 2018. Zatím jsme se na našich požadavcích s vládou úplně nedohodli, protože premiér Andrej Babiš prohlásil, že učitelé by si měli přilepšit o 15 %, přičemž pro ostatní zaměstnance veřejného sektoru, jako jsou např. hasiči, policisté, úředníci atd., mají dostat přidáno na platech jen o šest procent výše. Premiér A. Babiš tvrdí, že nelze přidat plošně všem stejně. Další jednání na toto téma nás čeká 9. července, takže uvidíme, na čem se shodneme, či neshodneme.
Jenom chci podotknout, že co nebude v tarifech, tak je to pro zaměstnance virtuální realita, protože odměňování funguje většinou tak, že nejvíce dostanou ti nejvýše postavení a nejméně ti, kteří jsou v pracovní hierarchii co nejníže. Navíc, mnohdy zde hraje svoji roli i oblíbenost či neoblíbenost zaměstnanců u vedoucího pracovníka. Zvýšením mzdových tarifů chceme ochránit ty, kteří jsou na tom nejhůře!
*Jenom se chci zeptat, že jsem nedávno zaznamenal jeden novinový titulek, který zpochybnil zrušení karenční doby. Děje se něco?
Já si myslím, že nikoliv. Všichni víme, že zrušení karenční doby bylo dohodnuto v rámci vládního prohlášení od 1. července 2019, které si obě politické strany, hnutí ANO a ČSSD, dohodly a pevně věřím, že toto rozhodnutí platí i nadále, a že se tato formulace ve vládním prohlášení skutečně objeví. Pokud jde o ten novinový titulek, asi opět někdo zkoušel, jestli mu to projde, shodit to ze stolu. Takže, věřme, že budoucí vládní činitelé své předběžné dohody dodrží.
*V září se opět odbory chystají uspořádat, již čtvrtý mítink „Konec levné práce v ČR“, kdy v posledních třech letech zazněly především požadavky na zvyšování minimálních mezd, růst mzdových tarifů a zvýšení důchodů. Co připravujete letos?
Logicky to budou opět požadavky na růst mzdových tarifů, zvýšení důchodů a prosazování dalších požadavků odborů na zlepšení pracovního a sociálního postavení zaměstnanců. Avšak, musím zdůraznit, že nyní se u nás dostává do čela i nový požadavek odborů, a to je „méně práce za stejnou mzdu“. Jde totiž o zkrácení pracovní doby po vzoru řady západoevropských zemí, zejména Německa. Argument odborů zní, že Češi v práci stráví vůbec nejvíce času v Evropské unii. Proto odbory požadují zkrácení pracovní doby o 30 minut denně. Víme, že to souvisí s produktivitou práce, proto si myslíme, že místo dnešních 40 hodin týdně (respektive 42,5 včetně přestávek) by to mohlo být 37 a půl hodiny v práci, což je, podle nás, reálné už za tři, čtyři roky. Požadavek na zkrácení pracovní doby by se mohl v některých kolektivních jednáních objevit již letos na podzim, jako součást kolektivního vyjednávání pro rok 2019. Zároveň upozorňuji, že v souvislosti s digitalizací a robotizací budou ubývat určitá pracovní místa a budou ale vznikat i nová pracovní místa, takže, podle našeho názoru, je zde příležitost se nad celým problémem zamyslet a řešit jej ve spolupráci všech zainteresovaných stran. Odbory jsou k tomu připraveny.
