Novinky v systému podpory zaměstnávání OZP

  • Zveřejněno: 19.11.2017
  • Autor: Ing. Karel Rychtář

Využití pracovního potenciálu desítek tisíc osob se zdravotním postižením (OZP) v produktivním věku se při dnešním deficitu pracovních sil na českém trhu práce dostává do popředí zájmu. Je příležitostí, i když je spojeno s řadou problémů a objektivních i subjektivních bariér. Počet uchazečů evidovaných Úřadem práce ČR se v posledních letech snižuje, mimo tuto evidenci však stojí velký počet OZP, které by mohly a měly pracovat. Většina zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci stále místo přímého zaměstnání OZP využívá tzv. náhradního plnění, jež provázejí deformace umožňující zneužívání systému.

Od roku 2018 dochází zejména k následujícím změnám:

  • Mění se podmínky podpory zaměstnavatelů více než 50% OZP
  • Dílčí zjednodušení podpory u běžných zaměstnavatelů
  • Elektronická evidence náhradního plnění

 Od roku 2018 se novelou č. 327/2017 Sb. mění podmínky podpory zaměstnavatelů více než 50 % OZP, zejména se jedná o nahrazení institutu „vymezení chráněného pracovního místa“ uznáním zaměstnavatele při splnění stanovených podmínek a závazkem podávat o své činnosti roční zprávu. Výsledkem bude mimo jiné veřejně přístupný seznam uznaných zaměstnavatelů, využitelný např. pro oprávnění poskytovat náhradní plnění. Již před lety jsme iniciovali vytvoření elektronického systému evidence, který by hlídal limity náhradního plnění a omezoval zneužívání systému formou tzv. přefakturace výrobků a služeb. Ten přináší novela zákona č. 206/2017 Sb., která zavádí jeho elektronickou evidenci a ukládá oprávněným poskytovatelům povinnost vkládat údaje o poskytnutých dodávkách do systému provozovaného MPSV.

 Elektronická evidence by měla pomoci vrátit náhradnímu plnění původní účel a zaměstnavatelům OZP udržet krok v technickém i obchodním rozvoji a zkvalitňovat pracovní místa pro OZP po stránce technické i kvalifikační. Více podrobných informací:

Od roku 2018 dochází novelou č.327/2017Sb. mimo jiné k těmto změnám části III zákona 435/2004Sb. o zaměstnanosti

  • Zůstává zachována možnost získat podporu na zřízení a na provozní náklady pracovního místa OZP, tato podpora již není podmíněna uzavřením dohody o zřízení chráněného pracovního místa (§ 75 a 76 zákona)
  • Mění se podmínky podpory zaměstnavatelů více než 50% OZP (tzv. chráněný trh práce), zejména nahrazením institutu „vymezení chráněného pracovního místa“ uznáním zaměstnavatele při splnění stanovených podmínek a závazkem podávat o své činnosti roční zprávu (§78). Výsledkem bude mimo jiné veřejně přístupný seznam uznaných zaměstnavatelů, využitelný např. pro oprávnění poskytovat náhradní plnění. Další změny jsou ve struktuře a výši příspěvku, kde také dochází ke zjednodušení (§78a).
  • Roční limit náhradního plnění u oprávněných dodavatelů se od roku 2018 snižuje z 36-násobku na 28-násobek (§81).
  • Prodlužuje se doba platnosti podpory společensky účelného pracovního místa - tedy nástroje APZ využitelného i pro OZP. z 12 na 24 měsíců (§113)

 Kromě dílčího snížení limitu bylo Novelou zákona č. 206/2017Sb rozhodnuto o zavedení elektronické evidence náhradního plnění (§81 – 84) již od roku 2017:

I když se v důsledku poklesu podílu pracovních pozic fyzicky a pohybově namáhavých dlouhodobě zvyšuje podíl plnění této povinnosti přímým zaměstnáním, stále je většinou zaměstnavatelů využíváno tzv. náhradního plnění odběrem produkce oprávněných zaměstnavatelů více jak 50% OZP. Tento nástroj původně stimulující dostatek zakázek pro tyto zaměstnavatele se v poslední době stal jakousi „nezávislou komoditou“, často podporující jejich podnikání jen nepřímo, vzhledem k obtížné kontrole zejména dodržování ročních limitů se projevuje tzv.“přefakturací“ obchodního zboží.

  • Oprávnění poskytovatelé (uznaní – viz veřejný seznam od roku 2018) náhradního plnění (NP) jsou povinni vkládat údaje o poskytnutých dodávkách do systému provozovaného MPSV ČR
  • Odběratel – příjemce NP má pouze povinnost potvrdit správnost dat před jejich započtením
  • Nejedná se o veřejný registr, systém není napojený na ostatní veřejné registry, je pouze evidencí, sloužící ke kontrole limitů a k dlouhodobému získání dat, za obsah a průběh dodavatelsko-odběratelských vztahů i nadále odpovídají obchodní partneři
  • Od října 2017 dochází k postupnému odladění systému a zvýšení komfortu obsluhy systému tak, aby usnadnil průběžnou komunikaci a kontrolu všem zúčastněným stranám (dodavateli, odběrateli i kontrolním orgánům)

Úřad práce ČR po reformě v roce 2011 převzetím nových agend v oblasti sociální ztratil část kapacit pro efektivní politiku zaměstnanosti, což se projevilo také v síti specialistů zaměřených na segment osob se zdravotním postižením a jejich zaměstnavatele, zejména na volném trhu práce.

Výsledkem jednání sociálních partnerů s MPSV ČR jsou přijímaná a opatření v nelegislativní rovině: 

Již od poloviny roku 2017 je ÚP ČR realizován systémový projekt „Rozvoj systémů podpory zaměstnávání OZP na volném trhu práce“, jehož cílem je až do roku 2021: 

  • Zkvalitnění systematické podpory a poradenství OZP při hledání a změně práce
  • Rozvoj a využití spolupráce zainteresovaných subjektů (zdravotnictví, školy, zaměstnavatelé, poskytovatelé služeb včetně neziskových organizací
  • Posílení pozic specialistů a jejich komplexní příprava pro tuto úlohu

Pozn.: ČR je jednou z mála vyspělejších zemí, kde neexistuje „servisní síť“ specializovaná pro podporu státních služeb zaměstnanosti při integraci OZP. Neexistuje FOND (podobně jako např. ve Francii, Německu nebo Rakousku) ani jiná odborná instituce (např. Švédsko, Německo, Finsko nebo Nizozemí) na kterou se „úřad práce“ obrací pro odbornou pomoc a asistenci, aby si uvolnil ruce pro rozhodování o uplatněných postupech, nástrojích a financích aktivní politiky zaměstnanosti.      

AZZP ČR a SČMVD jako členové HK ČR sdružují celkem téměř 150 zaměstnavatelů více než 50 % OZP, dlouhodobě však usilují o komplexní změnu systému podpory zaměstnávání OZP. Přestože tato oblast nebyla v uplynulém období prioritou vlády, podařilo se již v roce 2015 iniciativou zaměstnavatelů zahájit jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV), jejichž výsledkem bylo přijetí citovaného okruhu změn v legislativní i exekutivní rovině – jakýsi první krok k reformě.

Jsme si vědomi, že se nejedná o skutečné systémové změny, neboť se do jednání o návrzích tradičně nepodařilo konstruktivně zapojit další rezorty, dokonce ani některé sekce samotného MPSV. Apelujeme na pokračování jednání k prosazení skutečně systémových změn, které jedině mohou ve svém důsledku přinést úsporu veřejných financí.