Největší německý odborový svaz IG Metall zahájil nyní kampaň, jejímž cílem je omezit obrovské příjmy, milionové zlaté padáky a luxusní podnikové penze manažerů v německých akciových společnostech.
Předseda IG Metall Jörg Hoffmann k tomu v úvodníku dubnového vydání časopisu Metallzeitung uvádí: „Přehnané, nehorázné a nerealistické – kdykoli odbory žádají více peněz pro zaměstnance, je tato odpověď druhé strany stejně jistá jako amen v kostele. Ale zatímco každé zvýšení mzdy musí být tvrdě vybojováno, rostou platy manažerů do bezbřehosti. Od osmdesátých let vzrostly příjmy členů představenstev akciových společností na šestinásobek. A zatímco před dvaceti lety manažer vydělával 14násobek toho co dělník v jeho podniku, dnes jde domů s 57násobkem. Této nespravedlnosti nikdo nerozumí. O to důležitější je o těchto platových excesech veřejně debatovat.
My kováci v tom máme jasno: tato bezuzdnost musí skončit. Proto jsme připravili konkrétní návrhy, jak zastropovat manažerské platy a jak jejich odměny lépe propojit s dlouhodobým rozvojem podniku.
Patří k tomu závazná roční horní hranice manažerských platů, kterou pro svůj podnik stanoví dozorčí rada, omezení prémií a možnost žádat v případě špatných výsledků od manažerů peníze zpět.
Tak chceme dosáhnout, aby středem zájmu byla dlouhodobá úspěšnost podniku a nikoli jednorázové rendity.“
Nežádá se tedy žádné paušální řešení, o výši platů manažerů by se podle IG Metall mělo rozhodovat podle situace v konkrétních podnicích. Obecně by ovšem mělo platit, že variabilní prémie by měly dosahovat nejvýše k dvojnásobku základního platu a ze 2/3 by měly být vázány na dlouhodobé cíle. Zabezpečení ve stáří by si měli manažeři zajistit výhradně ze svých vysokých platů.
Členové IG Metall, kteří jsou zastoupeni v dozorčích radách největších německých akciových společností, už přijali společné prohlášení, že s těmito požadavky budou vystupovat na jednáních těchto grémií.
Jak uvedl Hoffmann, nebude lehké je prosadit. Za prvé jsou tu existující manažerské smlouvy, které nelze jen tak zrušit, a za druhé odbory v dozorčích radách nemají většinu, aby při prodlužování nebo sjednávání nových smluv samy rozhodly o tom, jak budou vypadat.
O to větší význam má právě veřejná debata, která na základě fakt poukáže na existující excesy. Už se tak i děje a má to první dopady. V koncernu Volkwagen se při zachování všech jejich dosavadních povinností už podařilo prosadit snížení odměn manažerů v průměru o zhruba 40 procent toho, co měli doposud.
Jörg Hoffmann, který je sám členem dozorčí rady VW, k tomu říká: „I tak mají stále ještě extrémně hodně peněz, ale je to krok ve správném směru.“
Co k tomu dodat? Snad jen to, že podobná debata jako v Německu by určitě neškodila ani u nás.
