Vyhrožování, nízké mzdy a čím dál tím horší podmínky – toto je realita práce v belgickém KBC v České republice, uvádí se ve zprávě, kterou byla koncem dubna zveřejněna na webu Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví.
Podle této zprávy by KBC by měla přistupovat k zaměstnancům s úctou bez ohledu na to, zda pracují v České republice nebo v Belgii Čeští zaměstnanci KBC vyzívají svého zaměstnavatele, alby potvrdil, že přistoupí ke kolektivní smlouvě jak v Belgii, tak i ve Střední Evropě během dalšího kola vyjednávání, které se bude konat 26. dubna. „Zdá se nám, že české vedení změnilo svůj přístup ke spolupráci s námi a s naší odborovou organizací. Nechtějí nás poslouchat, ani s námi partnersky vyjednávat” – řekla Lada Spielbergová, předsedkyně odborové organizace Modern Union (Moderní odbory) v ČSOB, jedné z největších komerčních bank působících v České republice, jejímž majitelem je belgická KBC. „Chceme jen, aby k nám KBC přistupovala podle hodnot, které vyznává, ke kterým patří úcta vůči dotčeným osobám, v tom také zaměstnancům” – řekla dále Spielbergová. „Dobré sociální vztahy způsobily, že v Belgii je KBC dobrým vzorem pro ostatní. Proč tomu tak nemůže být i v České republice? Děláme stejnou práci a zasloužíme si stejnou úctu”. „Chceme zahájit sociální dialog s bankou. V průběhu posledních několika let se snížili mzdy a zhoršily pracovní podmínky při současném zvýšení pracovních povinností. Ekonomika je silná, ale banky stále tlačí na zaměstnance” – pokračovala Spielbergerová. Spielbergerová, která pracuje v bankovním sektoru již 20 let, říká, že zaměstnanci prvního kontaktu, zaměstnanci call center a zaměstnanci oddělení pro technickou podporu nemají postačující mzdy, aby udrželi své rodiny. Průměrná mzda je nižší než 800 EUR i po mnoha letech práce v bance.
Současně zaměstnanci ČSOB nemají kolektivní smlouvu s bankou, což je něco nového. Koncem roku 2017 byla využita pomoc externího zprostředkovatele, ale neúspěšně. Banka poté vstoupila na válečnou stezku s odborovou organizací. Radikálním způsobem odstoupila od dřívější praxe. ČSOB částečně zastavila platby na úhradu nákladů na reprezentaci zaměstnanců odborovou organizací a odmítla sražení částek náležících odborové organizaci. ČSOB také hrozila, že podá žalobu na Spielbergovou, jestliže se nadále bude negativně vyjadřovat o způsobu řízení lidských zdrojů v bance. „ČSOB na mně může tlačit, ale zastupuji tisíce spolupracovníků, proto se nevzdáme. Chceme, aby nám banka ukázala úctu a souhlasila se zahájením skutečného sociálního dialogu s námi a opravdovou spolupráci za účelem zlepšení podmínek a úrovně odměňování,“ uvedla v prohlášení odborů Lada Spielbergová.
K situaci se dnes na svých webových stránkách rovněž vyjádřilo i vedení ČSOB s tím, že v minulém týdnu proběhlo další setkání ČSOB se zástupci odborových organizací i za účasti nezávislé zprostředkovatelky Radky Medkové, která byla ustanovena Ministerstvem práce a sociálních věcí jako prostředník pro uzavření kolektivní smlouvy. Z této zprávy vyplývá, že k nalezení kompromisu obou stran nedošlo, protože Moderní odbory nesouhlasí s návrhem posledních dvou bodů smlouvy, které se týkají fungování odborových organizací a finančních podmínek funkcionářů Moderních odborů.
V další části zprávy vrchní ředitelka Marcela Suchánková za vedení ČSOB popisuje, co vedení ČSOB odborům nabízí a co odbory odmítají s tím, že mají na průběh jednání odlišný názor.
V dnešní zprávě Mladé fronty Dnes se uvádí, že odborové organizaci v ČSOB došla trpělivost. Poté, co se nedohodla s vedením banky na zvýšení mezd podle svých představ, oznámila, že vyhlašuje stávkovou pohotovost. O tom, zda ke stávce dojde, budou v následujících dnech hlasovat zaměstnanci banky.
O navýšení platů jednají odbory s Československou obchodní bankou (ČSOB) již více než půl roku. Původně chtěly, aby došlo k navýšení platů o patnáct procent. „Věděli jsme, že jde o poměrně vysoké číslo. Ale vzhledem k ziskům českých bank a objemu dividend, které se každoročně vyvádějí do zahraničí, to určitě není přemrštěná částka,“ říká předsedkyně Ladislava Spielbergerová. Poukázala také na to, že ČSOB je po České spořitelně druhou největší bankou a zatímco Česká spořitelna v loňském roce vykázala zisk 14,6 miliardy korun, ČSOB dosáhla zisku ve výši 17,5 miliardy korun.
Banka sice udělala vstřícný krok, ale podle odborářů je to málo. „I přes absenci kolektivní smlouvy došlo z rozhodnutí ČSOB k průměrnému navýšení mezd, a to o 5,4 procenta. V nejbližší době také dojde k navýšení příspěvků na stravné,“ sdělil mluvčí ČSOB Patrik Madle. I když odboráři své požadavky nakonec snížili, na podmínky, které jim navrhla banka, nepřistoupili.
„Splnili jsme legislativní kroky k tomu, že by mohlo dojít k legální stávce,“ říká Spielbergerová. Odbory jsou si podle ní vědomy toho, že by pro stávku muselo hlasovat padesát procent zaměstnanců, aby k ní mohlo dojít. „Preferujeme vyjednávání. Ale po více než půlročním jednání se nám postoj zaměstnavatele nezdá férový,“ zdůraznila Spielbergerová.
Zpráva Mladé fronty Dnes rovněž uvádí, že druhá odborová organizace, Centrální organizace Praha (COP), vnímá dohodnuté podmínky jako přijatelné. „COP bude i nadále usilovat o podpis dosud neuzavřené Kolektivní smlouvy, zaručující lepší podmínky práce a benefity pro zaměstnance – ti jsou pro nás prioritou. Avízu odborové organizace Moderní odbory o plánovaných krocích ke stávce nerozumíme,“ sdělila výkonný místopředsedkyně COP Petra Hájková.
Takže, zda zaměstnanci ČSOB vstoupí do stávky, se ukáže až poté, jak se postaví zaměstnanci ČSOB k návrhu Moderních odborů.
