Nová studie odhaluje problémy týkající se efektivního zastoupení zaměstnanců při řízení BOZP

  • Zveřejněno: 16.04.2017

V nové zprávě agentura EU-OSHA podrobně popisuje zjištění své kvalitativní studie účasti zaměstnanců a jejich konzultování v záležitostech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Studie, která navazuje na druhý Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2) agentury EU-OSHA, uvádí, že zastoupení zaměstnanců v oblasti BOZP v Evropě klesá, zatímco opatření týkající se účasti v oblasti BOZP řízená vedoucími pracovníky jsou na vzestupu. Studie zkoumá určující faktory těchto změn a jejich možné důsledky.

Tato srovnávací studie vychází z hloubkových rozhovorů s vedoucími pracovníky a zástupci zaměstnanců ze 143 podniků různých velikostí a z různých odvětví usazených v sedmi členských státech EU. Zjištění přinášejí zatím nejucelenější obrázek zastoupení zájmů zaměstnanců v oblasti BOZP v podnicích v Evropě.

Ředitelka agentury EU-OSHA Dr. Christa Sedlatscheková zdůrazňuje: „I přes kontextové rozdíly mezi členskými státy je jasné jedno: pevný závazek zaměstnavatelů k využívání participativních přístupů k BOZP, podpůrných zaměstnaneckých organizací v rámci podniků i mimo ně a dobře vyškolených a informovaných zástupců zaměstnanců je klíčový pro efektivní zastoupení zaměstnanců.

Příklady takového zastoupení zaměřeného na zaměstnance lze najít ve všech zkoumaných zemích, zejména v podnicích ve Švédsku a v menší míře v Belgii a Nizozemsku. Nicméně i v těchto zemích byly vysoce efektivní postupy účasti zaměstnanců v oblasti BOZP zaznamenány pouze v malém počtu zkoumaných podniků, což značí, že dobré zastoupení zaměstnanců ještě zdaleka není normou.

Všichni zaměstnanci v EU mají nárok na zastoupení v oblasti BOZP, proč se tedy zdá, že na pracovištích panuje jiná praxe, než jakou stanoví zákonná ustanovení? Odpověď není snadná, ale částečně je to způsobeno platnými zákonnými opatřeními, která se týkají zastoupení zaměstnanců v oblasti BOZP. Řada z těchto opatření je spíše doporučením než povinností a z důkazů je patrné, že inspektoři regulačních orgánů zřídka vynucují zastoupení zaměstnanců v podnicích.

Zjištění též ukazují, že došlo k nárůstu využívání systémů řízení v oblasti BOZP v Evropě, kdy za řízení bezpečnosti a ochrany zdraví odpovídá vedoucí pracovník nebo specialista. Přestože bylo zjištěno několik příkladů správné praxe, studie odhalila mnoho příkladů, kdy je zastoupení zaměstnanců v těchto situacích méně efektivní, jelikož zjištění zástupci zaměstnanců nedokázali dosáhnout takové autonomie a jsou spíše „očima a ušima“ bezpečnostních manažerů.

Praktiky v oblasti zastoupení zaměstnanců ovlivňuje několik kontextových faktorů, mezi něž patří povaha vnitrostátních zákonných požadavků, velikost pracoviště a odvětví, zavedená opatření týkající se kolektivního vyjednávání a širší společenské a ekonomické podmínky. Ve Švédsku, Belgii a Nizozemsku, kde jsou odbory a další organizované pracovní instituce nadále velmi rozšířené, byl výskyt podniků s efektivními praktikami v oblasti zastoupení zaměstnanců větší. Například ve Švédsku na plnění zákonných povinností dohlížejí inspektoři, kteří jsou pravidelně v kontaktu se zástupci zaměstnanců. V Řecku a Španělsku, které nedávný hospodářský útlum zasáhl obzvlášť výrazně, jsou na základě důkazů zdroje na BOZP nižší a respondenti se domnívají, že zastoupení zaměstnanců má přinejlepším nízkou prioritu.