První tripartita v letošním roce v pondělí 16. ledna řešila několik závažných problémů. Prvním projednávaným bodem byla zpráva o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci za rok 2015. Odbory upozornily na nutnost zlepšovat pracovní prostředí, a tím snižovat počty pracovních úrazů.
Bezpečná práce
Předseda ČMKOS Josef Středula navrhl vrátit odborům oprávnění zastavit v případě ohrožení života zaměstnanců práci ve firmě.
Předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková upozornila na problém, který není v materiálu podchycen, a tím je přetěžování zaměstnanců. Konkrétně upozornila na výsledky dotazníku OS, ze kterého vyplynulo, že zaměstnanci jsou přetížení, nečerpají přestávky v práci, pracují nadměrně přesčas, na stávající počty klientů a pacientů je v našich resortech nízký počet zaměstnanců. Doporučila, aby se jednotlivá ministerstva a vláda zabývaly problematikou bezpečné práce jako celkem.
Hornické odbory upozornily na problematiku pracovních úrazů a nemocí z povolání v jejich resortu.
Zaměstnavatelé souhlasili, že je zájmem všech, aby práce byla bezpečná, a doporučili, aby se materiál příště doplnil o souhrn opatření ke zvýšení bezpečnosti práce.
Tripartita se shodla, že zpráva o bezpečnosti a zdraví při práci za rok 2016 bude projednána v pololetí.
Odliv zisků z ČR
Druhým bodem byl materiál Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření. Z analýzy vyplynulo to, co je obecně známé – že se z české ekonomiky každoročně odčerpává obrovský objem peněz, které jsou do zahraničí. Problémem nejsou jen zahraniční firmy, které daní v místě svého sídla, ale také české firmy, které mají sídlo mimo ČR. Za posledních deset let se odliv peněž z ČR odhaduje na částku 1950 mld. Kč. Zpracovatelé analýzy navrhují jako jedno z možných řešení, jak zabránit odlivu financí, zavést sektorové daně a dále je možným řešením zavést progresivní zdanění.
Zaměstnavatelé k analýze připravili samostatný materiál a vyjádření. Sdělili, že Ministerstvo financí odvedlo obrovský kus práce a za popis situace poděkovali. Sektorovou daň a progresivní zdanění odmítají.
Předseda ČMKOS Josef Středula připomněl, že situace, kdy velká část firem má sídlo mimo ČR a vyvádí daně a kapitál mimo ČR, je neakceptovatelná. Odbory mají jedinou možnost, jak bránit odlivu peněz, a to tlakem na mzdy a proto mají kampaň Konec levné práce. Co se vyplatí zaměstnancům, tak zůstane v ČR a projeví se ve spotřebě a druhotně v ekonomickém růstu.
Ministr financí Andrej Babiš připomněl historii privatizace a investičních pobídek a je otázka, jak se bude situace řešit. Navrhuje zcela zrušit pobídky. Zpracovatelé materiálu navrhují různé alternativy řešení, je na politickém rozhodnutí, které návrhy se uplatní a jak. Je otázka, jak se má danit, za kolik a je to otázka přístupu. Hovořilo se i konkrétních podnikatelích, kteří mají sídlo v zahraničí a daně odvádějí například v Nizozemsku – Kellner, Frolík. Možností řešení je více – možné zdanění bank, zavedení sektorové daně.
Premiér Bohuslav Sobotka sdělil, že nyní se už do konce volebního období daně měnit nebudou. Bylo by korektní, aby politické strany ve svých programech sdělily, jak se k popsané situaci postaví. Sektorová daň u bank by byla přiměřená. Navrhuje otevřít politickou diskuzi k řešení, jak odliv peněz z ČR do zahraničí řešit.
Zaměstnavatelé znovu zopakovali, že odmítají progresivní zdanění a sektorovou daň, podporují reinvestice a rovné podnikatelské prostředí. Zaměstnavatelé také zdůraznili, že požadují dodržet programové prohlášení, nezavádět sektorovou daň.
Předseda ČMKOS Josef Středula připomněl, že odliv kapitálu je od nás 2x vyšší než v ostatních zemích EU. Analýza je výborně zpracovaná, řešení nabízí, záleží na politické reprezentaci, která řešení zvolí. Zvolit by se ovšem měla a problém odlivu kapitálu je nutné řešit. Dále se řečnicky zeptal, pro koho byla transformace české ekonomiky úspěšná? Na otázku také odpověděl. Produktivita práce je ve s průměrem EU v ČR na 66 %, výše mezd na mzdy 28 % průměru. Východní Evropa platí prosperitu západní, jako příklad uvedl Českou spořitelnu, která financuje svoji německou „matku“. Zahraniční firmy realizují zisky mimo ČR.
Vicepremiér Andrej Babiš se vrátil k tomu, že analytická část je výborná, ale doporučení jsou různá. Jako další negativní přístup uvedl příklad, kdy si ve velkém banky odečítají ze základu daně finance na vědu a výzkum. Za sebe navrhuje zjednodušit podnikatelské prostředí a vznesl dotaz, jak je to se sektorovou daní v Evropě.
Jeden ze zpracovatelů studie Ing. Michal Pícl sdělil, že při analýze se zabývali tím, jak situaci řeší evropské země. Sektorová daň je zavedena v 15 zemích.
Nový stavební zákon
Dalším bodem jednání byla informace k přípravě nového stavebního zákona a k novele současného zákona.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová sdělila, že novela je problematická, přišlo obrovské množství připomínek, velké množství pozměňovacích návrhů, které jsou proti sobě. Připomínky jsou paradoxně i od poslanců vládní koalice a protichůdné návrhy přicházejí od poslanců jedné politické strany. Jsou extrémní lobbistické tlaky, aby byly přijaty některé pozměňovací návrhy.
Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že toto sdělení je velmi závažné a situace se bude muset řešit na koaliční radě. Není důvod, aby byly předkládány další pozměňovací návrhy, materiál zpracovala vláda a ta by měla za svým návrhem stát. V úvahu by měly připadnout pouze návrhy technického rázu.
Zaměstnavatelé sdělili, že pro ně je novela velkým zklamáním, tři roky práce je v souvislosti s nekoncepčními pozměňovacími návrhy pryč. Původně předpokládali, že vznikne nový zákon, měla se udělat komplexní úprava, ale to je nyní zřejmě nereálné.
Ministryně Šlechtová připomněla, že je potřeba zjednodušit proces vydávání stavebních povolení, koncentrovat proces pod jeden orgán. Je nutné udělat alespoň věcný záměr, přitom je ovšem nutné změnit kompetenční zákon a to je velký problém.
Závěr k projednávanému bodu byl, že se pozměňovací návrhy projednají na koaliční radě a Ministerstvo pro místní rozvoj zpracuje alespoň teze k novému zákonu. Teze k novému zákonu dostaneme po II. čtení novely – zásadní je souhlas se změnou kompetenčního zákona.
Další liberalizace dopravy
Další projednávaný materiál uvedlo Ministerstvo dopravy a byla jím Zpráva o postupu otevírání trhu veřejných služeb v přepravě cestujících v oblasti dálkové a nadregionální železniční osobní dopravy.
Materiál byl předložen v souladu s termíny, proběhlo vypořádání.Ve své podstatě stát navrhuje, aby se železniční osobní doprava liberalizovala a aby stát pilotně nakoupil vlakové soupravy a ty pronajal provozovatelům.
Odbory i zaměstnavatelé se shodli, že návrh je velmi problematický, další liberalizace veřejné dopravy je problematická, není zřejmé, jak případný dopravce zabezpečí servis, kromě Českých drah ho nikdo nemá.
Zástupci Asociace samostatných odborů zdůraznili, že v materiálu není vůbec uvedeno, jak se bude řešit servis a stávající národní dopravce České dráhy, které spravují tratě. Správa a údržba zůstane jim? Někdo dostane do pronájmu vlaky? Celý záměr je velmi problematický, řešení přes pronájmy vozů nejsou ekonomická. Navrhovaný systém rozbíjí stávající fungování dopravy.
Ministerstvo dopravy sdělilo, že to, co je předložené, je pilotní projekt, mělo by se týkat jen tří linek. Návrh je dle ministerstva připraven, nicméně pokud nebude vůle ho uplatnit, tak uplatněno nebude. Finance na nákup vozů se rozpustí do krajů.
Odbory i zaměstnavatelé trvají na ošetření rizik pro národního dopravce včetně rizik, které vyplývají z jeho provozu pro stát.
Investorská příprava staveb
V bodě jednání nazvaném „Přehled investorské přípravy staveb, které mají předpokládané datum zahájení realizace v letech 2016 až 2018 a jejichž stavební náklady přesahují 300 mil. Kč“ byla rozpoutána bouřlivá diskuze. Znovu se otevřela problematika vydávání stavebních povolení a jejich administrativní bariéry, které brání rozjetí nových staveb.
Zaměstnavatelé upozornili na nesmyslné množství možností odvolání a správních řízení a správních termínů.
Ministr financí Babiš sdělil, že zdědili strukturu zákonů a administrativních bariér, dělají vše co je možné. Zaměstnavatelé se ohradili, 3 roky upozorňují na problémy a mnoho z nic není řešeno – viz předchozí bod (novela stavebního zákona).
Náměstek ministra dopravy sdělil, že se to snaží řešit, ale mnoho institucí je mimo dosah ministerstva, musí dodržovat lhůty.
Odbory a zaměstnavatelé závěrem sdělili, že dle jejich názoru není reálné, aby se v roce 2017 rozjela, kterákoliv z plánovaných staveb. Nejsou vykoupené pozemky, nejsou vydána stavební povolení, nejsou vypsána výběrová řízení.
V diskuzi padl dotaz, zda by finance mohly čerpat kraje, a to na rozvoj jejich dopravní infrastruktury. Z Ministerstva pro místní rozvoj zazněla informace, že z fondů IROP není vyčerpáno 27 mld. a ty jsou prioritně určené krajům. Ministryně Šlechtová doporučuje, aby kraje čerpaly přednostně tyto finance.
Tripartita se shodla, že pokud nebudou vyčerpány finance na stavby, tak by se tyto peníze měly v rámci státního rozpočtu přenést do jiných resortů.
Zaměstnanci z Ukrajiny
Další bod byl do programu vložen na základě jednání předsednictva tripartity a řešil problematiku přijímání zaměstnanců z Ukrajiny. Zde se rozpoutala velmi bouřlivá diskuze a názory sociálních partnerů jsou zásadním způsobem proti sobě.
Odbory navrhují více se věnovat nezaměstnaným a dostat na trh práce lidi, kteří patří do kategorií dlouhodobě nezaměstnaných. Opakovaně také upozorňují, že jedním z důvodů, proč někteří nezaměstnaní nechtějí pracovat, je nízká cena práce. Předseda Středula připomněl, že pracovat za minimální mzdu se nevyplatí.
Zaměstnavatelé zopakovali, že jim chybí pracovníci, že budou muset odmítat zakázky a že zahraniční zaměstnanci jsou dobrým řešením. V diskuzi každá strana předkládala své argumenty a své zkušenosti.
Závěr z jednání byl, že vznikne tripartitní pracovní skupina, která bude posuzovat všechny aspekty a všechny dopady zvýšení počtu zahraničních pracovníků v České republice.
Mzdy řidičů
Tripartita se také vrátila k problému finančního ohodnocení řidičů, kterým byla nařízením vlády byla zvýšená zaručená mzda.
V některých krajích jsou problémy, kraje tvrdí, že nemohou měnit uzavřené smlouvy, které firmy vysoutěžily, a nemohou dodatky zvyšovat finance dopravcům na zvýšení mezd řidičů. Ministerstvo pro místní rozvoj sdělilo, že dle něho neexistují právní bariéry měnit smlouvy a že je připraveno krajům pomoci smlouvy konzultovat.
Zaměstnavatelé a odbory uvedly, že v případě nezvýšení cen práce řidičů je znovu aktuální vyhlášení stávky.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková vystoupila s tím, že by se kraje a vláda měly dohodnout a nepřenášet problém na zaměstnance. Stejná situace je v oblasti zdravotnictví, kdy v mnoha krajích zatím neproběhlo zvýšení mezd zaměstnancům nemocnic. Bližší informace podá na příštím jednání tripartity, neboť se dohodlo, že jedním z projednávaných bodů na příštím plénu tripartity bude zdravotnictví.
